činnost StB

První akce, kterou provedli důstojníci StB ihned po sebeupálení Siwiece, bylo zabezpečení místa událostí. Také bylo zakázáno fotografování a bylo zabaveno několik negativů. K dalším opatřením již došlo mimo stadion. 8. září 1968 bylo zahájeno vyšetřování proti Ryszardovi Siwiecovi. Ryszard Siwiec byl obviněn z "veřejného rozšiřování letáků, které obsahují nepravdivé informace o společensko-politické situaci v Polské lidové republice, což mohlo způsobit veřejné nepokoje." Vyšetřování vedli důstojníci z policie StB ve Varšavě, nejprve kapitán Kazimierz Masewicz, poté poručík Tadeusz Wirkowski. Později téhož dne StB revidovala rodinný domov a pracoviště Ryszarda Siwiece. V nemocnici byl Ryszard Siwiec izolován od ostatních pacientů a přístup k němu měli pouze určené osoby zdravotnického personálu, které nesměly o případě s nikým mluvit. Setkání s Siwiecem bylo zabráněno také rodině. V nemocnici byl pacient neustále sledován a zaznamenáván.

Můj život není nic ve srovnání s blížícím se zničením lidstva. Moje smrt a smrt mé rodiny není důležitá. Ať žije pravda, ať žije svoboda, ať žije lidstvo, ať žije demokracie, ať žije Ústava! Ať zmizí totální teror, který ovládá celý svět! Nemám žádné inspirátory, nemám žádné partnery. Protestuji sám, jeden jediný. Někdo musí zavolat velikým hlasem: Dost! Ne! Tak volám já, sám jediný - ne!!!

Ukázka stenogramu výpovědi Ryszarda Siwiece zaznamenané v nemocnici 10. září 1969.

---

Nakonec bylo řízení zastaveno 16. října 1968, v důsledku smrti Ryszarda Siwiece. Státní bezpečnost celkově blokovala informace o událostech, které se odehrály na Stadionu desetiletí. Chtěla tak skrýt motivy jednání Siwiece, a současně rozšiřovala zavádějící informace o jeho údajné nepříčetnosti.

I
Pokud je do nemocnice převezen pacient s popáleninami, k rutinním otázkám patří - jak se to stalo, že se spálil? Pacient odpoví, že se zapálil. Tak jednoduchá, logické, další otázka je – a proč to udělal? A tehdy pacient vysvětlil, proč se polil benzínem a zapálil.

II
Na oddělení šum, hluk, spěch, všichni zaneprázdnění.

ZPodíval jsem se do místnosti, pacient byl oddělen od celého oddělení. Byl v místnosti, která plná obvazů. Postel byla vzdálená od zdi, kolem stojany, infúze, pacient byl zabalený jako mumie v obvazech. Při vědomí.

I
Zatímco kolega právě řekl, z jakého důvodu člověk se zapálil, byly slyšet hlasy: šílenec, psychopat a podobně.

Jeden z našich kolegů, když to slyšel, řekl rozčileným hlasem, že takto je vychovávaný polský národ, tak již jsme všichni indoktrinovaní. Když na protest hoří buddhistický mnich, považujeme ho za svatého, ale když u nás se někdo zapálí z nějakého důvodu, třeba politického, říkáme: psychopat, blázen.

II
Každý zaměstnanec měl příkaz, že všechno co říká pacient, je třeba registrovat, opakovat. Je třeba pozorovat, kdo se blíží, a pokud přijde na návštěvu nějaký host, okamžitě zavolat.

Domluveným telefonním číslem byla nula, po vytáčení tohoto čísla okamžitě bylo navázáno spojení s někým v Paláci Mostowských

Náš přístup k této událostí byl různý, ale hlavně, že nikdo nezvedl telefon.

III
Několik týdnů po té události na stadionu, jsem byl pozván spolu s dalšími hasiči, kteří hasili toho muže, k velitelství hlavního města, kde jsme se měli setkat. Tam nám prostě poděkovali se sklenkou koňaku, já jsem dostal peněžní dárek, chlapci dostali vkladní knížky.

IV
A samozřejmě nám také ještě jednou připomenuli, abychom pochopili, co je to za situace, že bychom měli držet jazyk za zuby.

Pokud jde o muže, který hořel, bylo nám řečeno, že po třech dnech zemřel. Byl to podivín z Přemyšli, že není příliš zdravý duševně, že ve skutečnosti nebylo mu tak špatně, ale něco se mu začalo dít... A proto byl nepřítel našeho systému.

Události v prvních dnech po 8. září. Vzpomínají zaměstnanci nemocnice a také policista a hasič, kteří byli přítomni na Stadionu desetiletí ve Varšavě
Ukázka z dokumentárního filmu Macieje Drygase "Uslyšíte můj křik"

---